PRA
Plemeno labrador retriever je bohužel jedním z plemen, které je predisponované k onemocněním očí. Mezi nejčastější patří: PRA (Progresivní Retinální Atrofie), Katarakta (CAT) a Retinální Dysplasie (RD). Každý jedinec používaný v chovu by měl jednou ročně absolvovat u opthalmologisty vyšetření této choroby.
1. Vyšetření je nutné opakovat každý rok, protože se tato onemocnění mohou u jedince objevit kdykoliv v průběhu života. U vyšetření se pak uvádí datum – např. PRA/CAT neg. 5/2006.
2. Vyšetření vypovídá o stavu onemocnění v den vyšetření. Údaj o negativním vyšetření tedy neznamená, že pes nemůže onemocněním trpět v budoucnu nebo že není jeho přenašečem!
3. U labradorů se PRA objevuje většinou až v dospělém věku psa, často až po osmém roce života (stejně tak např. u golden retrieverů, německých ovčáků, atd.) Existují ale také případy, kdy se PRA objevilo u labradorů již ve štěněcím věku!
POZOR!!!Pokud je po Vašem nevyšetřeném psu vyšetřen potomek, s výsledkem OptiGen A, neznamená to, že Váš pes má také OptiGen A, může mít také Optigen B – být tedy přenašečem PRA – viz. Níže uvedená tabulka!
Jedinou metodou, jejíž výsledek vypovídá nejenom o momentálním stavu, ale také o možnosti budoucího onemocnění a hlavně o možnosti přenosu na další generace je genetický test DNA v americké laboratoři OptiGen.
Tato metoda je schopná určit se 100% jistotou nejen jedince postižené, kteří později onemocní a oslepnou, ale také přenašeče, kteří nikdy sami neonemocní, ale při nevhodném spojení s jedincem, který je také přenašečem dají nemocná štěňata. Tato genetická metoda má pro chov velký význam – výhodou je, že třeba hned po narození se dá zjistit, jak na tom zvíře je a výsledek je celoživotní. Psi vyšetření metodou OptiGen se dělí na následující skupiny:
A – zdraví jedinci bez genu pro přenos
PRAB – zdraví psi s genem pro přenos PRA (psi této skupiny nikdy sami neonemocní, ale při nevhodném spojení s přenašečem dají postižená štěňata)
C – psi nemocní (časem onemocní a oslepnou) – tento jedinec je nejen nemocný, ale je to zároveň také přenašeč.
Protože je dobře znám přenos onemocnění, lze se v případě vhodného páření jedinců projevům onemocnění u potomků vyhnout. Předpokladem ovšem zůstává, aby byli vyšetřeni oba jedinci – teda pes i fena. Pouze psi, jejichž rodiče byli testováni metodou Optigen a vyhodnoceni jako A nemusí být testováni, jelikož zdraví rodiče nikdy nedají nemocného potomka či přenašeče.
Při znalosti výsledků rodičů můžeme v níže uvedené tabulce vyčíst výskyt onemocnění u potomků.
| Rodičgenotyp | A | B | C |
| A | 100% A | 50% A50% B | 100% B |
| B | 50% A50% B | 25% A25% B25% C | 50% B50% C |
| C | 100% B | 50% B50% C | 100% C |
| Využití výsledků testu OptiGen prcd v chovu | |||
| Genotyp | Riziková skupina | Význam pro chov | Riziko prcd onemocnění |
| HomozygotNormal | Normal/Clear (A) | Může být spojen s jakýmkoliv jedincem, extrémně nízké riziko produkování postižených jedinců | Extrémněnízké |
| Heterozygot | Carrier (přenašeč B) | Může být spojen jen s jedincem Normal/Clear kvůli odstranění rizika produkce postižených jedinců | Extrémněnízké |
| HomozygotMutant | Affected (C) | Může být spojen jen s jedincem Normal/Clear kvůli odstranění rizika produkce postižených jedinců | Velmi vysoké |
Co to vlastně PRA je a jak se projevuje?
Jde o onemocnění oční sítnice, kdy dochází k postupného odumírání buněk (které nejsou dostatečně zásobeny živinami z cévní pleteně), vystýlajících oční bulvu a odpovědných za příjem světelných paprsků.
První klinické příznaky progresivní retinální atrofie jsou majitelem pozorovány za šera a v době snížené viditelnosti. Pes se hůře orientuje, naráží do překážek, zornice psa je široce rozevřená i při přímém dopadu světla do oka (při fotografování psovi výrazně svítí oči), zhoršuje se i periferní vidění psa. Poslední fáze je zakalení čočky, což ještě více znemožní transparenci světelných paprsků sítnicí a onemocnění končí ztrátou zraku. Terapie PRA neexistuje, proto jedinou cestou je kontrola populace s preferencí klinicky i geneticky zdravých zvířat.